Kvůli přetrvávající hrozbě nákazy nemocí COVID-19 dnes stojí mnoho zaměstnanců před volbou mezi tzv. „home office“ a prací v kanceláři s povinností pravidelného testování. Existuje však i třetí možnost, která kombinuje bezpečí s možností networkingu: práce na dálku ze zahraničí, neboli „remote work“. (Nejen) zahraniční zaměstnanci o tuto možnost jeví zájem. Čeští zaměstnavatelé jim to však často nemohou dovolit. Jaké jsou výhody tohoto způsobu práce? Jaké jsou překážky? A jak to vidí čeští experti na lidské zdroje?
CEO Foreigners Andrea Tkačuková v Remote Haven na Madeiře.
V kanceláři mají vaši zaměstnanci přímý přístup k týmu i pracovním nástrojům. Hodiny práce v respirátoru se ale mohou podepsat na jejich zdraví i psychice. A i když home office je bezpochyby bezpečnější a často i pohodlnější, může zaměstnancům způsobovat pocity samoty a izolace. Zahraniční zaměstnanci by potom jistě uvítali možnost pracovat v době pandemie z jejich domovské země, aby mohli být se svojí rodinou. V jednom z našich nedávných článků pro expaty jsme nastínili třetí možnost práce v pandemii – remote work, neboli práce na dálku ze zahraničí.
Networking, spolupráce a změna prostředí
Práce na dálku ze zahraničí může mnohým připadat jako nedosažitelný sen. Pravdou však je, že v posledních letech se čím dál víc mladých profesionálů stává digitálními nomády. Tito lidé se potom uchylují do pracujících komunit po celém světě, včetně Asie (například Thajsko nebo Bali), která tomuto trendu dominuje, Ameriky (například Mexiko), a Evropy (například Portugalsko, Madeira). Na Madeiře je tento životní styl aktivně podporován vládou.
Tento způsob práce má mnoho výhod, které mohou pozitivně ovlivnit i vaši firmu, pokud zaměstnance do zahraničí „pustíte“. Tyto výhody se samozřejmě budou lišit místo od místa a stát od státu. Obecně mezi ně patří například boj se syndromem vyhoření, networking a mezinárodní spolupráce v multikulturním prostředí.
Podle Bogdana Danchuka, zakladatele projektu Remote Haven na Madeiře, je změna prostředí klíčová pro produktivitu zaměstnanců: „Tento styl práce lidi inspiruje a rozproudí jejich kreativitu. Dobrá nálada, podnícená pohádkovým prostředím Madeiry, dodává pracujícím energii a pomáhá jim zvednout kvalitu práce.“
Danchuk vytváří na portugalském ostrově prostředí, které je „šité na míru“ profesionálům z celého světa. Hotel je uzpůsoben tak, aby pracovní podmínky byly co nejpříhodnější – od technického zázemí po místa k práci a klidná zákoutí.
Pokud se do zahraničí vydá přímo management nebo seniorní zaměstnanci, příležitostí může být ještě víc. „V Remote Haven jsme měli i případ, kdy se host rozhodl investovat do startupu dvou mladých kluků, kteří sem přijeli na jejich projektu pracovat,“ říká Danchuk. V hotelu se také konají akce na různá témata (například na téma kryptoměny), na kterých se zaměstnanci různých firem mohou vzájemně poznat a vyměnit si zkušenosti a know-how.
Překážkou je legislativa a byrokratická zátěž
Pustit zaměstnance do zahraničí však není tak jednoduché, jak se může zdát. Podle českých HR expertů se remote work ve firmách většinou nepovoluje, i když zaměstnanci by tuto variantu uvítali.
Například podle Terezy Mikšíkové, HR manažerky z Global IT Center, HeidelbergCement Group, je zájem patrný z obou stran a z hlediska komunikace mezi manažery a zaměstnanci by s remote work neměl být problém (stejně jako když je zaměstnanec na home office v Česku): „Nemyslím si, že by pro naše manažery byl problém komunikovat se zaměstnanci, kteří jednou za čas vykonávají HO z jiné země, kde zůstanou například nějaký čas po dovolené. U rolí, které předpokládají komunikaci s kolegy z několika lokalit a tým pracuje pravidelně na bázi remote dotazy od zaměstnanců i kandidátů na toto téma dostáváme v posledních měsících pravidelně, v rámci remote týmů jsou tomuto modelu většinou příznivě nakloněni i manažeři. Legislativně to však nyní není možné.“
Podobně to vidí i Cristina Muntean, poradkyně, lektorka, koučka a mentorka strategické komunikace firem i osob: „Z toho, jak se bavím s lidmi, slyším, že česká legislativa neumožňuje zaměstnávání člověka, který pracuje na dálku ze zahraničí. V tomto případě by firma musela mít v hostitelské zemi pobočku, pojištění a případně tam i platit daně.“
Jak podotýká i Jan Stafa, „realita je v tomto případě míle před legislativou.“ Dalo by se tedy říct, že se jedná o další téma, které díky pandemii ve společnosti odhaluje mezery v českých zákonech.
Práce z Madeiry nabízí možnost networkingu i krásného výhledu v jednom.
Pobyty do 183 dnů
Problém s daněním bývá v souvislosti s fenoménem remote work zmiňován nejčastěji. Podle portálu Pohoda se v případě výkonu závislé činnosti českého daňového rezidenta pro českého zaměstnavatele v zahraničí jedná hlavně o problematiku dvojího zdanění. Jde o to, že hostitelská země si chce nárokovat daň na základě příjmů vzniklých na jejím území, ačkoli zaměstnanec pracuje pro českého zaměstnavatele. Jednotlivé státy tudíž mezi sebou uzavírají smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Tyto je třeba si prostudovat, než vašeho zaměstnance do země pustíte.
V případě krátkodobých pobytů v těchto smlouvách většinou najdete výjimku. Díky této výjimce příjmy podléhat zdanění v místě výkonu zaměstnání (tedy v zahraničí) nemusí. Výkon činnosti v tomto případě však nesmí přesáhnout 183 dnů v kalendářním roce. Rovněž je třeba se pro uplatnění výjimky ujistit, že v hostitelské zemi vaše firma není daňovým rezidentem a nemá tam stálou provozovnu.
Výhodou krátkodobého pobytu tedy je (při splnění i druhých dvou podmínek), že riziko dvojího zdanění při něm zcela odpadá. Jak ovšem portál Pohoda upozorňuje, někdy i krátkodobá práce v cizině podléhá tamnímu zdanění – například některá umělecká činnost.
Pozor, zůstane-li váš zaměstnanec v hostitelské zemi déle než avizovaných 183 dní, mzda může podléhat tamějšímu zdanění, a to od samého počátku pobytu.
Risk zranění a nemoci
Další věc, kterou musíte při práci na HPP v zahraničí vzít v úvahu, je problematika Bezpečností a ochranou zdraví při práci (BOZP). Podle Romany Novákové, zkušené HR profesionálky ze společnosti Anheuser-Busch InBev, je třeba myslet na případné úrazy či nemoci. „Může nastat pracovní úraz, či zaměstnanec onemocní, a to by se poté ze zahraničí velmi špatně řešilo a objasňovalo. Nehledě na to, že pokud by zaměstnanec v takovém případě potřeboval vystavit neschopenku, musel by se vrátit do ČR, jelikož uznatelný dokument je pouze ten, který je vystaven obvodním doktorem v České republice.“ Stejně to vidí i Tereza Mikšíková. „Práci ze zahraničí zaměstnancům neumožňujeme především z důvodů BOZP,“ podtrhuje.
I při výkonu činnosti v zahraničí totiž odpovídáte za zaměstnancovo zdraví a bezpečnost práce vy jakožto zaměstnavatel. Situace se může lišit místo od místa. V případě zemí, ve kterých hrozí zaměstnanci nějaké přímé nebezpečí, by na sebe zaměstnavatel bral příliš velké riziko. Podle dReport.cz je také třeba vzít v úvahu případné aplikace lokálních pracovněprávních předpisů.
Celkově se dá o této situaci prohlásit, že je velmi složitá. Jak dodává Muntean, tato složitost se pojí s nepříjemnostmi. „Firmy si pak zaměňují zaměstnance za kontraktory a nebo se jich zbaví. Považuji to za šílenství, že třeba během lockdownu, který trvá rok, cizinec musí zůstávat v Čechách a neodjet domů do zahraničí jen proto, aby nebyl propuštěn.“
Pravdou je, že pro zaměstnance, kteří vykonávají pro české firmy činnost na základě živnostenského listu, je cesta k remote work mnohem jednodušší. V případě závislé činnosti a dlouhodobějších pobytů si však budeme muset počkat na přívětivější legislativní podmínky.
Avast a jejich vlastní semafor na „work from anywhere“
V některých firmách se zaměstnance, kteří si přejí během pandemie pracovat z jiných míst než z kanceláře, rozhodli podporovat a tento způsob práce jim v rámci možností povolit. Jednou z takových firem je Avast. Podle Martiny Techlovské Suchomelové, která v Avastu pracuje jako Employee Experience Director, se tato vstřícnost odvíjí od firemní kultury 5 A, tedy Adult, Accountable, Achievement-focused, Autonomous, a Asynchronous. „Z tohoto důvodu jsme zavedli flexibilní pracovní dobu, neomezenou dovolenou a posunuli myšlenku home office ještě dále tím, že jsme implementovali možnost tzv. work from anywhere,“ říká Techlovská Suchomelová.
„Work from anywhere“ v tomto případě opravdu znamená „práce odkudkoliv“, jak Techlovská Suchomelová dále osvětluje: „Tento způsob práce má za cíl umožnit zaměstnancům pracovat nejen z domova, ale i z chaty, kavárny a dalších míst v rámci jejich města, země za splnění určitých pravidel i ze zahraničí.“
Co se týče pravidel práce ze zahraničí, Avast se řídí svým vlastním „semaforem“. Tento semafor odráží právě rizika v oblasti daní, imigrační rizika a omezení v Zákoníku práce. „Země, které jsou na našem semaforu zelené, mohou zaměstnanci volně navštívit. Oranžová znamená, že se musí zapojit HR, protože tam může být nějaká daňová či imigrační implikace. Do červených zemí zaměstnanci nesmí,“ doplňuje Techlovská Suchomelová.
Jak už bylo řečeno, kromě výhod (například v podobě větší volnosti pro zaměstnance) s sebou ale práce odkudkoliv přináší i své výzvy. Například se radikálně mění způsob komunikace a spolupráce. Jak Techlovská Suchomelová podtrhuje, „nestačí proto tyto změny zaměstnancům jen představit, ale je nezbytné je podpořit nástroji, které jim umožní efektivně kolaborovat v novém hybridním prostředí“. Mezi tyto nástroje řadí mimo jiné digitalizaci a úpravu kancelářských prostor, které jsou ve spojení s fenoménem remote work bezpochyby nejklíčovější.
A jak toto téma vnímáte u vás ve firmě? Vyžadují od vás zaměstnanci práci ze zahraničí? Evidujete během pandemie o tento způsob práce zvýšený zájem i ze strany expatů? Umožňujete jim to? Jaké jste zaznamenali výhody? A na jaké jste narazili překážky? A o které konkrétní země v této souvislosti šlo? Dejte nám vědět v komentářích.
Zajímá vás více o zaměstnávání cizinců v Česku – vízové a jiné imigrační záležitosti, rozhovory, tipy z praxe? Sledujte náš blog a odebírejte náš HR newsletter, aby vám nic neuniklo!
Zdroje článku: Bogdan Danchuk, Tereza Mikšíková, Cristina Muntean, Jan Stafa, Romana Nováková, Martina Techlovská Suchomelová, Portál Pohoda, DReport.cz
Zdroje foto: Andrea Tkačuková, Bogdan Danchuk
