Od začátku platnosti tzv. Lex Ukrajina mají lidé prchající před válkou možnost získat v Česku dočasnou ochranu. Tento status jim umožňuje legálně pracovat bez potřeby pracovního povolení. Ne všichni si ale uvědomují, že o něj mohou přijít i poměrně nenápadným způsobem. A to má přímý dopad i na jejich zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel nezachytí zánik dočasné ochrany včas, může se nevědomky dostat do situace, kdy zaměstnává osobu nelegálně.
Kromě opomenutí podání žádosti o prodloužení dočasné ochrany, může cizinci nevědomky zaniknout i například v těchto případech:
- Cizinec zapomene nahlásit změnu svého bydliště.
- V registru je uvedena chybná adresa.
- Při kontrole na uvedené adrese není cizinec zastižen policií.
Pokud se policii opakovaně nedaří osobu zastihnout, může být její adresa v registru změněna na tzv. ohlašovnu Ministerstva vnitra. Tím začne běžet 90denní lhůta, po jejímž uplynutí dočasná ochrana automaticky zaniká – bez vydání rozhodnutí a bez doručení jakéhokoli oznámení držiteli.
Proč je to problém?
Cizinec se o zániku svého statusu často dozví až ve chvíli, kdy si ho chce prodloužit nebo řeší jiný pobytový úkon. Mezitím může dál chodit do práce, aniž by si uvědomoval, že už k tomu nemá oprávnění.
Pro zaměstnavatele to znamená riziko nelegálního zaměstnávání bez ohledu na to, že k situaci došlo nedopatřením.
Doporučujeme, aby zaměstnavatelé své zaměstnance s dočasnou ochranou pravidelně nabádali ke kontrole údajů, které o nich eviduje Ministerstvo vnitra.
Kontrola online – nejjednodušší je přihlášení do Portálu občana nebo Informačního portálu pro cizince, například přes bankovní identitu nebo datovou schránku.
Ztráta dočasné ochrany nemusí být tedy jen výsledkem úmyslného jednání. Přesto má pro zaměstnance i zaměstnavatele vážné následky. Pravidelná kontrola údajů, včasné hlášení změn a otevřená komunikace mezi HR a zaměstnanci jsou nejúčinnější prevencí.
Pokud zaměstnavatelé věnují této oblasti pozornost, mohou předejít nepříjemným komplikacím.
Zdroj fotografie: ChatGPT
Zdroj textu: LinkedIn
