Andrea je zakladatelkou a spolumajitelkou naší firmy, která už od roku 2009 pomáhá cizincům s usazením v České republice. Věří, že každý si zaslouží cítit se v nové zemi jako doma. A právě proto vytvořila tým lidí, kteří denně pomáhají klientům s vízy, bydlením i integrací do českého prostředí. Její energie, empatie a schopnost propojovat lidi stojí za vznikem celé komunity kolem Foreigners. Kromě vedení firmy se věnuje také mentoringu a podpoře podnikání.
Už se v oboru pohybuješ víc než 15 let. Vnímáš nějakou změnu v tom, odkud k nám lidé nejčastěji přicházejí?
„Hodně se to mění podle toho, jestli firma otevře nový trh nebo potřebuje zajistit zakázku pro konkrétní oblasti. V takových případech jsme najednou zaznamenali výrazný nárůst určité národnosti (například Portugalců nebo Brazilců). To ale byla specifická doba, která už s nástupem AI pravděpodobně skončila a v tuto chvíli se nic podobného neděje.
Kvůli konfliktu i výrazně ubylo Ukrajinců a Rusů. Dále se firmy dostaly do situace, kdy nemají z čeho vybírat specialisty. V reakci na to se začal zvedat počet žádostí z Indie.
Celkově se ale složení cizinců na trhu práce neustále mění. Vždy záleží na aktuální poptávce, konkrétních zakázkách a podmínkách v cílových zemích. Indové jsou teď každopádně tou hlavní skupinou, kterou vnímáme jako rostoucí.“
Jak se za tu dobu proměnil trh pro imigrační specialisty? Co se změnilo v přístupu státu, firem i samotných cizinců?
„Určitě se změnil proces, i když některé části zůstávají stejné. Změnil se ale přístup. Například na OAMPu se dnes často domluvíte i anglicky. Dříve lidé na úřadě čekali ve frontách přes noc, jen aby se dostali na řadu. Dnes už je zaveden objednávací systém, což je rozhodně posun vpřed.
Celkově se systém zpřehlednil a zlepšila se komunikace. Možná je to i tím, že už jsme tu dlouho, takže procesy známe a víme, co kde čekat.
Přibylo seminářů a informačních materiálů, které pomáhají firmám i jednotlivcům. Zavedly se i některé vládní programy, které mají za cíl procesy zrychlit. Sama si na komunikaci s úřady nemohu příliš stěžovat. I když musím dodat, že různé ambasády fungují často úplně jinak. Nedá se vždy spolehnout, že to, co platí pro jednu zemi, bude fungovat i pro jinou.“
Všímáš si, že se mění i důvody, proč lidé míří právě do České republiky? Je to stále hlavně kvůli práci, nebo už víc převažují rodinné nebo jiné osobní důvody?
„Hlavním důvodem zůstává práce. I díky tomu, že je dnes k dispozici více pracovních pozic a některé jsou jazykově otevřenější. V posledních letech jsme tu měli lidi z celého světa a nejčastější důvod jejich příchodu byla skutečně práce nebo studium. A když se tady usadí, časem sem za nimi přijede i část rodiny a zůstávají tady trvale. Takže převažují stále ekonomické důvody.“
Vnímáš nějaký posun v tom, jak otevřeně firmy v Česku přistupují k zaměstnávání lidí ze zahraničí?
„Ve stereotypních českých firmách na to zatím připraveni nejsme. Ještě nejsme ve fázi, kdy by bylo běžné přijímat cizojazyčné zaměstnance nebo přistupovat k jiné kultuře otevřeně. Možná to přijde s generační obměnou.
Asi nejsem úplně objektivní, protože žiju v prostředí, kde je diverzita naprosto normální. Například v mezinárodních firmách, kde je běžné pracovat s cizinci a tedy angličtina je hlavním jazykem. Český pracovní trh je oproti tomu zatím spíše na začátku. Něco se sice zlepšuje, ale pořád to hodně záleží na konkrétní firmě, jejím vedení a přístupu jednotlivých HR.
Často se na nás obrací firmy, které dosud žádného cizince nezaměstnávaly a jsou spíše vylekané a u nás hledají pomoc, protože neví, co vše je potřeba řešit.“
Jaké nástroje, školení nebo podpora podle tebe v českých firmách chybí, aby si lépe poradili s diverzitou a adaptací cizinců?
„Firmám chybí především základní know-how o tom, jak vůbec imigrační procesy fungují. Většina HRistů v tom nemá přehled. Neví, co všechno je třeba řešit, jaké povinnosti mají nebo jak postupovat.
Pokud jde o diverzitu a adaptaci, tady to žádné jedno školení nebo seminář nevyřeší. Je to o přístupu. Aby se něco skutečně změnilo, musela by se změnit kultura ve firmách.“
Co bys doporučila firmám, které chtějí být atraktivnější pro zahraniční talenty?
„Employer branding v tom hraje obrovskou roli. Firmy by měly aktivně přemýšlet o tom, jak udělat příchod zahraničních zaměstnanců co nejpříjemnější. Třeba formou balíčků na míru, kde nabídnout pomoc s hledáním bydlení, podporu pro rodinu nebo imigrační asistenci. Díky tomu se noví lidé mnohem snáze adaptují, firma je v jejich očích atraktivnější a hlavně se tím uklidní jejich obavy z přesunu do neznámé země.
Zároveň je důležité, aby ve firmě byl někdo, kdo má přehled o relokačních procesech a ví, na koho se obrátit. Ten člověk by měl vědět, že tu jsme a že jim se vším rádi pomůžeme.“
Mnoho HRistů vnímá oblast zaměstnávání cizinců jako složitou. Co bys jim vzkázala?
„Téma zaměstnávání cizinců může být opravdu složité, pokud se v něm člověk neorientuje. Doporučila bych si nejdřív nastudovat základní pojmy (rozdíl mezi vízem a pobytem) nebo absolvovat naše školení.
Nestačí znát jen zákon o pobytu cizinců. Procesy zasahují do více oblastí, ať už pod MPSV, úřady práce nebo další instituce. Proto doporučuji se v tomhle směru vzdělávat a třeba začít naším seminářem.
A čeho bych se nebála? Vzdělávat se dál. Odebírat náš newsletter.
Z mého pohledu se bez cizinců v budoucnu neobejdeme. Třetizemci se sice teď nabírají pomaleji, ale pořád je tu spousta lidí, kteří tu už pracují, a diverzita ve firmách je jednoduše důležitá.“
Zaměstnávání cizinců přináší českým firmám nejen nové výzvy, ale také obrovský potenciál. Diverzita na pracovišti může být konkurenční výhodou, pokud se k ní přistupuje aktivně a s pochopením.
Potřebujete ve firmě podpořit při práci s cizinci? Ozvěte se nám a rádi vás provedeme celým procesem od A do Z.
